BITVA O STALINGRAD A ROZKAZ ČÍSLO 227, 1.ČÁST

13. december 2016 at 18:47 | VETERANUS

BITVA O STALINGRAD A ROZKAZ ČÍSLO 227, 1. ČÁST

"Jménem lidu Spojených států Ameriky zasílám tento list městu Stalingrad, abych dokumentoval naše nadšení, které pociťujeme k jeho obráncům; jejich statečnost, duševní síla a sebeobětování, jež projevili v době obléhání města mezi 13. zářím 1942 a 31. lednem 1943, budou navěky oduševňovat srdce všech lidí milujících svobodu. Jejich slavné vítězství zadrželo vpád a stalo se zvratem ve válce spojených národů proti silám agrese." (Z listiny, kterou odeslal prezident Roosevelt 17.5 1944https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D1%80%D0%B0%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B1%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B0).

"Občanům Stalingradu, pevným jako ocel, věnuje král Jiří VI. a vyjadřuje tím nadšení, jež pociťuje britský národ." (Gravura na meči věnovaném Stalingradu.)
"Sionismus, který se dere k nadvládě nad světem, bude se nám krutě mstít za naše úspěchy i za naše výsledky. Stále ještě se dívá na Rusko jako na zemi barbarů, jako na surovinový přídatek. Mé jméno bude rovněž pomluveno a očerněno, obviní mne z mnohých zločinů." (Slova I.V.Stalina řečená v besedě s A.M. Kollontajevovou, velvyslankyní SSSR ve Švédsku, v listopadu 1939, viz http://grachev62.narod.ru/stalin/t18/t18_267.htm.)
"Nařizuji Rudé armádě domoci se toho, aby se rok 1942 stal rokem, kdy dojde ke konečné porážce německo-fašistických armád a k osvobození sovětské země od hitlerovských ničemů!" (Z rozkazu lidového komisaře obrany číslo 130 z 1. května 1942, vydaného v Moskvě. V originále to zní takto: " Приказываю: "Всей Красной Армии - добиться того, чтобы 1942 год стал годом окончательного разгрома немецко-фашистских войск и освобождения советской земли от гитлеровских мерзавцев!")
"Z jejich tváří lze usoudit, že jsou vyrobeni z poctivého přírodního materiálu. Člověk dospívá k nepříjemnému přesvědčení, že velitelský sbor Sovětského svazu pochází z lepší třídy, než je náš vlastní velitelský sbor". (Goebbels v roce 1945, když si prohlížel fotografie sovětských vojevůdců.)

Česká televize vysílala na svém druhém programu v listopadu 2016 francouzský dokumentární cyklus o jedné z rozhodujících bitev Druhé světové války. Bitva se odehrála v operačním okolí města a přímo ve městě, jež tehdy neslo název Stalingrad. První díl cyklu se nazýval "Stalingrad: Ani krok zpět." (vysílán byl 26. listopadu). Druhá část, vysílaná 28. listopadu, nesla název "Stalingrad: Za Volhou není země:" Třetí část se nazývá: "Stalingrad: Ve znamení Uranu."

V záplavě filmů o Druhé světové válce, jež jsou k vidění na TV obrazovkách v podání "veřejnoprávní" televize, vyvolává filmový cyklus o Stalingradské bitvě osvěžující dojem. Částečně rozptyluje celkový dojem, který by z celkové koncepce české televize, jak je nám, divákům, prezentována, mohl vzniknout, že totiž hlavní bitvy, pozemní, námořní či letecké, oné války, se odehrávaly všude jinde, než na území tehdejšího Sovětského svazu, tedy dnešního Ruska.

Jako televizní divák, který svým původním povoláním má blízko k otázkám vojenství, jsem udělal tentokrát výjimku při volbě televizních programů o válce, které chci shlédnout, a francouzský cyklus o Stalingradské bitvě jsem sledoval. Byl jsem hlavně zvědav na to, zda se budou jeho autoři zabývat tématem Stalingradské bitvy sine ira et studio, a zda se dokáží vyhnout současnému propagačnímu zaměření západního světa, kdy je usilovně kultivována snaha ponížit, pomluvit a očernit Rusko, včetně postavy muže, který v létech 1941 až 1945 stál v čele SSSR a to dokonce v úloze Vrchního velitele ozbrojených sil. Tedy muže, který činil zásadní rozhodnutí ve vojenské-strategických i vojensko-politických otázkách. Francouzský cyklus nevybočuje, ve snaze očernit Stalina, z ostatních publicistických děl, které jsem měl možnost vidět. Byť to nedělá tak vulgárním způsobem, jako jiní.

Na druhé straně musím alespoň ocenit snahu tvůrců cyklu po jisté objektivitě, byť jsou, ať už chtěně či nechtěně, přece jen místu, kde se jedna z rozhodujících bitev Druhé světové války odehrávala, vzdáleni; geograficky i psychologicky. Navíc představují zemi, která by mohla být zatrpklá vůči Rusku i na základě své historické zkušenosti z XIX. století; kromě toho představují zemi, jež se nemůže pyšnit svými politickými postoji v září 1938 v Mnichově, jež vedly ke světové válce; představují zemi, která se nemůže pyšnit ani svými výsledky ve válce, kterou s nacistickým Německem musela svést v roce 1940. Musím ocenit snahu podat objektivnější, zloby a jednostrannosti zbavený, obraz bitvy, která byla rozhodujícím zvratem v průběhu Druhé světové války. Byť tato snaha nevyznívá vždy stoprocentně.

Z výroků, jež zazněly v promítané české variantě cyklu, nazvané "Stalingrad: Ani krok zpět" (www.ceska.televize.cz/vysilani/11300113269-stalingrad), a které doprovázely, snad autentické, obrazy z té doby, mne, jako nejvíce zpochybňující požadavek na líčení událostí sine ira et studio, zaujaly tyto:

-Stalin promluvil až 3. července 1941;

-čistky z roku 1938 zdecimovaly Rudou armádu;

-28.7.1942 byl vydán rozkaz č. 227; v něm byla obviněna samotná armáda z toho, že se morálka hroutila a že začalo martyrium nekonečných ústupů;

-23. srpna 1942 asi v 15:00 zaútočilo na Stalingrad 600 německých letadel, zahynulo při tom 40.000 lidí z asi 600.000 obyvatel, kteří byli v té době ve městě; Stalin zakázal, kromě jiného, evakuaci obyvatelstva; teprve koncem srpna začala evakuace obyvatelstva, starých lidí, žen a dětí.

Použití příslovce "až", při vzpomenutí řeči Stalina k národu, může být interpretováno ve smyslu "teprve". Autoři zřejmě tím chtějí vyjádřit pochybnost, zda lhůta 11ti dnů, které uplynuly mezi 22. červnem, kdy vojska Wehrmachtu překročila státní hranici SSSR a kdy následovalo vyhlášení války Německem Sovětskému svazu, a 3. červencem, kdy Stalin vystoupil už jako předseda Státního výboru obrany, tedy orgánu, do jehož rukou byla vložena plná státní moc, a kdy tedy Stalin získal plnou pravomoc vyhlásit strategickou linii pro válku, do které byl přinucen vstoupit, byla dobou oprávněnou a byla přiměřená dané situaci; zdá se, že autoři cyklu zastávají názor, že tato doba mohla být podstatně kratší.

Autoři zřejmě à priori předpokládají, že v Sovětském svazu, jako ve státě, kterému už dávno předtím byl přisouzen statut "totalitního" státu, neexistovala a nebyla respektována ústavní pravidla, která by vymezovala pravomoci vrcholných státních orgánů při rozhodování o válce a míru a která by určovala pravomoci jednotlivých ústavních činitelů. Podobné axioma, které možná vyznávají autoři cyklu, však, podle mého soudu, zcela určitě nezapadá do principu psát o historii "sine studio"; pracuje se s předpoklady, jež nemají oporu ve skutečnostech.

Autoři cyklu asi ani nechtějí vzít v potaz to, že příprava projevu, který, jak se ukázalo, byl v podstatě vytýčením strategie pro celou válku, byla, ve složitých mezinárodních i vnitřních podmínkách, jež existovaly, procesem, v jehož průběhu musel být shromážděn a zhodnocen obrovský objem ověřených informací. A že si takový proces, i pro člověka zběhlého v otázkách mezinárodní i vnitřní politiky, vyžádal přiměřený čas; zvláště za situace, kdy bylo třeba strategického rozhodnutí, tedy onen projev také odsouhlasit a posoudit s mnohými činiteli. Vždyť se jednalo o válku, která svým obsahem a cíli útočící strany, neměla v lidské historii, včetně historie Ruska, pravděpodobně analogii.

Dalším momentem, který chci posoudit, je otázka vydání rozkazu číslo 227 z 28.7.1942; rozkazu, který se obsahově splétá (jak by asi řekl v antice Říman contexit), tedy je v kontextu, s rozkazem (nikoliv s projevem, jak uvádějí autoři) Stalina číslo 130 z 1.5.1942.

Nejprve tedy k rozkazu číslo 130. Ten byl vydán 1.5.1942. V onen den Stalin žádný projev nepronesl. V rozkazovací části rozkazu nařizuje Stalin Rudé armádě, aby se v roce 1942 domohla toho, že vojska uchvatitelů budou v onom roce poražena a vyhnána z území Sovětského svazu. V originálu textu rozkazu používá Stalin sloveso "добиться», což znamená "domoci se", na příklad ve vazbě «не могу добиться толку», tedy "nemohu dostat rozumného vysvětlení věci nebo nemohu přijít věci na kloub". Stalin tedy neslibuje nikomu, že v roce 1942 bude nepřítel poražen a vyhnán ze země. Jak se to snaží vysvětlovat autoři francouzského cyklu. Podotýkám, že vycházím jen z českých slov, jak byla použita v TV, nikoliv z francouzského originálu. Je docela možné, že nesprávně Stalinova slova přeložili jak Francouzi z ruštiny do francouzštiny, tak Češi, provádějící dabing z francouzštiny do češtiny.

Podle mé interpretace by bylo možno Stalinovi vytknout, že nedocenil možnosti Rudé armády a dával jí úkol, který byl nad její síly. Tady bych ale silně pochyboval o tom, že by Stalin takto formuloval úkol ve svém rozkaze, aniž by znal stanovisko Generálního štábu, případně aniž by jen potvrzoval návrh, který mu Generálním štábem byl předložen. A že by tedy rozkaz sám zpracovával a za jeho obsah i formu bezvýhradně odpovídal.

Druhá možnost pak spočívá i v tom, že velení Rudé armády, a Rudá armáda jako celek, nebyly schopny úkol, nařízený vrchním velitelem, ze subjektivních důvodů, realizovat. Byly zde tedy možnosti dvě: buď byl rozkaz objektivně nerealizovatelný nebo jej jeho vykonavatelé neplnili ze subjektivních důvodů. S druhou možností koresponduje situace, na kterou bylo reagováno rozkazem číslo 227 a dalšími informacemi, které vyšly na světlo světa při diskuzi v roce 2012 o situaci kolem bojů o Stalingrad.

Že rozkaz není plněn, poznal vrchní velitel brzy po jeho vydání

V diskuzi, která se rozhořela na stránkách žurnálu "Столетие» dne 23.8.2012, uvádí jeden z diskutujících, který se označil jako AU-717, v příspěvku zveřejněném 9.10.2012, toto:

"Bulletiny a hlášení, zasílané sovětskými leteckými veliteli o jakýchsi až nevyčíslitelných ztrátách, které byly způsobeny nepříteli leteckými útvary, dráždily silně Stalina. Důsledkem toho byly nepříjemné výtky, jež musel vyslechnout náčelník Leteckých sil Rudé armády (VVSKA- Vojenno-Vozdušnych Sil Krasnoj Armii) generál-poručík A.A.Novikov.

Když dostal tento náčelník od vrchního velitele jeden z následujících "kopanců", vydával štáb VVSKA zlobné rozkazy, nařízení a pokyny.

Na příklad v pokynech z 20. července 1942 se praví. "…pochybnost o správnosti hlášení štábů leteckých armád rezultuje z toho, že výsledky bojové činnosti letectva nikdo nekontroluje, hlášení jsou obyčejně sestavována jen na základě hlášení posádek letounů, které lety provedly."

26. srpna 1942 byl armádní generál G.K.Žukov jmenován zástupcem Vrchního velitele a poslán do Stalingradu, aby tam připravil protiúder na útočící německá vojska. Krátce před tím přijel do Stalingradského frontu představitel Hlavního výboru obrany, sekretář ÚV VKS(b), G.M.Malenkov spolu s vrchním velitelem VVS generál-poručíkem letectva A.A.Novikovem. Kromě jiného měli prověřit početné stížnosti velitelů pozemních vojsk na nečinnost sovětského letectva, jmenovitě na neexistenci ochrany ze vzduchu.

Výsledkem jejich práce bylo písemné hlášení Stalinovi:

"Hlášení soudruhovi Stalinovi Josifu Visarionovičovi.

Přísně tajné.

V průběhu posledních šesti-sedmi dnů jsme pozorovali činnost našeho stíhacího letectva.

Na základě početných skutečností jsme dospěli k přesvědčení, že naše stíhací letectvo pracuje velmi špatně. Naši stíhači nevstupují do boje se stíhači nepřítele dokonce ani v těch případech, kdy mají několikanásobnou převahu. V případech, kdy naši stíhači mají za úkol chránit bitevníky, nevstupují rovněž do boje s nepřátelskými stíhači; ti pak beztrestně útočí na bitevníky, sestřelují je, při čemž naši stíhači se drží stranou, dokonce se někdy vracejí bez boje na svá letiště.

To, co hlásíme, nejsou, bohužel, jednotlivé skutečnosti.

Podobné ostudné chování stíhačů vidí naše vojska každodenně. Na vlastní oči jsme viděli nejméně deset podobných případů. Nezpozorovali jsme jediný případ, kdy by se naši stíhači chovali správně.

Máme za to, že je třeba přehodnotit existující systém vyzdvihování a odměňování stíhacích pilotů za bojové vzlety.

Došlo k tomu, že na bojišti byly zvráceny pojmy o tom, co je bojový vzlet. Za bojový vzlet je považován každý let na bojiště, nezávisle na tom, jestli stíhač svedl boj s nepřítelem nebo ne. To vede k tomu, že naši stíhači nevyhledávají střet s nepřítelem, vyhýbají se boji a vlastní bitevníky a bombardéry ponechávají svému osudu.

Nehledě na to, že si naši stíhači vedou tak hanebně, započítávají fronty jejich vzlety mezi vzlety bojové.

Navrhujeme: od tohoto okamžiku považovat za bojový let jen takový, při němž stíhač vedl vzdušný boj s nepřítelem. V případě, že stíhač doprovázel bitevníka nebo bombardéra, poskytovat peněžitou odměnu a vyznamenávat jen za podmínky, že se bitevníci a bombardéři vrátí na své letiště.

Máme za to, že by Hlavní stan měl vydat následující rozkaz…(dále následuje text rozkazu, který pak dostal číslo 0685).

Podepsáni Žukov, Malenkov, Novikov."

Velitel 8. letecké armády generál major letectva T.T.Chrjukin, velitel armády, která působila v rámci Stalingradského frontu, vydal ještě předtím, předvídaje nespokojenost nadřízených, 18. srpna 1942 nařízení, které dostalo číslo 00295; v něm tvrdě kritizoval velitele stíhacích divizí své armády, a v podstatě obviňoval podřízené letce ze zbabělosti a z nedůstojného bojového chování.

Vzpomínaný rozkaz číslo 0685 z 9. září 1942, tedy z doby, kdy už bitva o Stalingrad byla v plném proudu, konstatuje, že se podobné chování sovětského stíhacího letectva vyskytovalo nejen u Stalingradského frontu, ale prakticky u všech frontů, zvláště pak u Kalininského, Západního, a Jihozápadního.

Nehledě na hrozby důtkou od svého velitele, nezanechali stíhači 8. letecké armády svých zvyků a 23. srpna 1942 dali přednost tomu, že "nezpozorovali" nepřátelské letouny, které bombardovaly Stalingrad. Bylo to doloženo i v hlášeních německých letců, kteří se bombardování zúčastnili.

Jeví se mi proto zcela neopodstatněným tvrzení, že na průběh a nepříznivý vývoj na frontách Rudé armády i v roce 1942, měla zásadní vliv čistka armády z roku 1938. Koneckonců: autoři filmového cyklu by měli mít na zřeteli dvě věci: předně to, že francouzská armáda nedokázala Wehrmachtu čelit více než měsíc, ač ji jistě žádné čistky nepostihly. Při tom v Rusku v roce 1942, tedy v době Stalingradské bitvy, už válka trvala celý rok. A chování stíhacího letectva Rudé armády, jak je popsáno vzpomínanými funkcionáři, asi stěží lze přičíst na vrub čistek, které proběhly před čtyřmi roky.

Kromě toho vliv čistek, které v Rudé armádě proběhly v roce 1938, postrádá kvalitativní zhodnocení, tj. stanovení toho, jakou kvalitu měli čistkami postižení a v čem jejich kvalita předstihovala kvalitu těch, kteří byli nahrazeni.

Přiznám, že jsem sám pocítil rozčarování, když jsem se o situaci, jak je popsána v hlášení Stalinovi, dozvěděl v roce 2012. Když jsem 30. června 1951 vystupoval jménem čerstvých absolventů LVA v Hradci Králové při jejich vyřazení jako poručíků letectva, a sliboval, že i my, mladí důstojníci vojenského letectva ČSLA se budeme učit od "stalinských sokolů", tak jsem netušil, jak málo a špatně jsem o chování letců Rudé armády byl informován. Ono pozdní poznání je i dnes pro mne zklamáním a jistým varováním.

Nemám pochyb o tom, že na situaci, kterou zjišťoval vrchní velitel Rudé armády po vydání svého rozkazu číslo 130, a po získání dalších informací o tom, že se Rudé armádě nedaří plnit jeho rozkaz, a po analýze těchto informací, musel vrchní velitelem reagovat, jestliže chtěl, aby byla realizována strategie, kterou vytýčil 3. července 1941.

28. července 1942 proto vydává rozkaz číslo 227, jehož podstatu: "ani krok zpátky", si vzali za svou do názvu i autoři francouzského cyklu. Šlo o nesmírně tvrdý rozkaz. Dovoluji si však tvrdit, že bez jeho vydání a bez jeho důsledné realizace, by se věci pro Sovětský svaz, a tedy i válka v Evropě, vyvíjely v roce 1942 katastrofálně. O možném vývoji osudu mého národa, i mne samotného, si ani netroufám spekulovat! Zaslouží si však, abych se zdůvodněním rozkazu zabýval podrobněji. K tomu dává podklady informace ve zdůvodňující části rozkazu.

Doba však byla nesmírně tvrdá i v týlu, kdy se i tam rozhodovalo prakticky o osudu celé země.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama