UCHAZEČ O ÚŘAD PREZIDENTA REPUBLIKY A ČESKÁ ÚSTAVA

3. července 2012 v 12:35 | VETERANUS
Uchazeč o prezidentský úřad Jan Fischer poskytl Janu Martínkovi a Jiřímu Ovčáčkovi rozhovor. Byl publikován v deníku "Právo" 30. června 2012. V rozhovoru, kromě jiného, odpověděl na otázku, zda by jako prezident jmenoval případně vládu s účastí komunistů, toto:
"Nejmenoval bych žádnou vládu, kde by se objevil politický subjekt, jehož program, vize či přesvědčení by nebyl v souladu se zahraničněpolitickým směřováním země, demokratickými hodnotami a demokratickými principy, na nichž je tato společnost postavena".
Z těchto slov je zřejmé, jak pan Fischer ctí to, co je napsáno v Ústavě České republiky. Tam je v článku číslo 5 stanoveno zcela jednoznačně, že politický systém v tomto státě je založen na soutěži politických stran, které mají především umožnit lidu této země, aby vykonával státní moc prostřednictvím, též moci výkonné, tedy prostřednictvím vlády. Článek 5 pak limituje účast v této soutěži, a explicitně tedy i ve vládě, jen respektováním "základních demokratických principů" a odmítnutím "násilí jako prostředku k prosazení svých zájmů".
Pan Fischer si tato ústavní omezení vykládá, řekl bych velice volně, a už předem je rozšířil o podmínku "souladu se zahraničněpolitickým směřováním země" a o podmínku souladu s "demokratickými hodnotami". V obou těchto případech se jedná o pojmy, které lze zcela volně interpretovat a které nejsou na úrovni Ústavy jednoznačně definovány. Zejména se to pak týká onoho. "zahraničněpolitického směřování" země.
Má tím třeba být míněna i naše účast ve vojenskopolitických či politickovojenských blocích? Vždyť náš lid, a tady mám na mysli nejen, jakousi, ve volbách získanou, "většinu" národa, ale každého oprávněného a svéprávného jednotlivce, nebyl třeba požádán o souhlas s připojením se k Severoatlantické smlouvě-NATO", tedy ke smlouvě, která se už dnes zcela nepochybně rozchází s původními záměry, které k jejímu uzavření vedly. Byla třeba v některých volbách či všelidovém hlasování položena otázka, zda každý oprávněný volič souhlasí s účastí na této smlouvě bez jakéhokoliv omezení, tedy i bez omezení toho, kdy, za jakých podmínek použije jeden z členů této aliance jaderné zbraně při uplatňování článku č. 5? Ač nejsem politicky pasivním občanem této země, nevzpomínám si, že bych byl kdykoliv požádán o výslovný všeobecný souhlas s použitím těchto zbraní Aliancí. Při tom si myslím, že každý občan by měl být zákonem zavázán, že musí (podtrhuji slovo "musí") k této otázce, jež může nakonec rozhodnout o existenci či neexistenci národa, říci své "ano" nebo "ne". A že taková otázka měla být každému občanu položena předtím, než stát k vojenskopolitické smlouvě, kde někteří její členové disponují jadernými zbraněmi, položena.
Bude v interpretaci uchazeče o prezidentský úřad nesplněním jeho podmínky, když některá politická organizace bude mít na příklad ve svém programu neutralitu této země a na základě toho získá od voličů významný mandát? Bude to v interpretaci uchazeče o prezidentský úřad rovněž znamenat, že požadavek o neutralitu země, třeba podle příkladu Švýcarska nebo Rakouska, bude považovat za nesouhlas se "zahraničněpolitickým" směřováním země"?
Zdůrazňuji, že nejsem, a to už od roku 1970, tedy také od doby, kdy pan Fischer usiloval o získání legitimace KSČ, členem ani sympatizantem KSČ nebo KSČM, a v žádném případě se nestavím za program, vize či přesvědčení těch občanů této země, kteří se sdružují v řadách KSČM. Pokud ale mohu soudit podle informací, které mám, tak je na naší politické scéně více subjektů, které na současné "zahraničně politické směřování", jež bylo rozhodnuto bez jednoznačného mandátu lidu této země k takovému rozhodnutí, mají jiný názor, než strany, které od roku 1989 udržují zákonodárnou a výkonnou moc v této zemi. A které usilují o podíl na státní moci.
Co znamená, v pojetí uchazeče o prezidentský úřad, dbát "ochrany menšiny" (článek č.6 Ústavy)? Znamená to jen to, že menšina nesmí být za svůj názor pronásledována, nebo také to, že nesmí být diskriminována třeba tím, že jí bude odpírána spoluúčast na vládnutí? Zdá se mi, že slova uchazeče o prezidentské křeslo pana Fischera, jak jsou nahoře citována, tedy slova pronesená na počátku velební kampaně, by à priori mohla znamenat právě toto.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama