Shrek a Fajtl-jak se to rýmuje?

15. srpna 2007 v 15:29 | veteranus
V Týdeníku rozhlas číslo 34/2007 uveřejnil jeho redaktor Milan Šefl glosář pod uvedeným názvem. V něm se dost nevybíravě zabývá hlavou státu. Je to jistě jeho právo mít na věci jiný názor než prezident, ale jistá etická hlediska by se neměla odhazovat na smetiště.
Z glosáře není vůbec patrné, proč použil jméno Františka Fajtla, válečného letce, který bojoval na západní i východní frontě. M. Šefl asi proto použil jeho jméno, aby, ukázal, že film "Tmavomodrý svět", který vypráví o českých letcích RAF, a který se asi panu prezidentovi ne moc zamlouval, eo ipso už svým námětem dává záruku vysoké kvality, kterou se pan prezident odvažuje zpochybňovat. Jaká to troufalost od hlavy státu, že?
Napsal jsem do redakce Týdeníku rozhlas toto sdělení svého stanoviska ke glosáři Milana Šefla:
Filmy, o kterých Milan Šefl píše, a které si údajně vzal na "paškál" prezident Klaus, když se podle glosátora "vyjadřoval ke stavu domácí kinematografie" a tím se pasoval, zase podle slov glosátora, na "předního českého odborníka" v "řadě oborů", jsem neviděl. U českých hlavně proto, že mi stačí upoutávky na české filmy, kde se to většinou hemží sprosťárnami, vulgárnostmi, přehnanou erotičností. Získat po takových reklamách a vábničkách chuť na shlédnutí českých filmů, jsem opravdu neměl a nemám. Možná, že se díky tomuto mému postoji s tím "svezou" i filmy dobré.
Myslím si, že je nevkusné na jedné straně přiznávat i prezidentovi země právo na vyjádření svého názoru na stavbu nové národní knihovny či k různým "šlágrům" současných pravověrných "ekologů" a pak jej, zřejmě proti jeho vůli, pasovat do řady "předních českých odborníků" na obory, jichž se to týká. Avšak budiž. Povýšenecký vztah k hlavě státu lze vsunout i "mezi řádky".
Jakmile však si glosátor vezme do "péra" už zemřelou osobu, o které také něco vím, a chce si pomocí jejího jména "vyřizovat své účty" s prezidentem republiky, pak se velice rád přiřadím k oné "mlčící většině", která snad se, podle názoru pana Šefla, obává toho, že jí bude někdo z umělecké fronty připomínat selhání.
Když jsem se otázal svého svědomí, pak vidím, že mé selhání, pokud se týče Františka Fajtla, spočívá asi v tom, že v roce 1965, když bylo na nejvyšších politických místech rozhodnuto o rehabilitaci neprávem postižených letců - mimochodem tato rehabilitace byla nad jakoukoliv mou pochybnost zahájena poté, když v době oslav 20. výročí Slovenského národního povstání, se Nikita Chruščov při vstupu na slavnostní tribunu na Sliači otázal prezidenta Novotného: "A gdě Fajtl?"-jsem vzal služební auto značky Škoda MB, rozjel se do Loun a nabídl Františku Fajtlovi práci u Státní letecké inspekce, které jsem tehdy šéfoval. Pak jsem selhal podruhé, když jsem jej vzal s sebou do komise, která ve spolupráci se zástupci cizího státu vyšetřovala nehodu dopravního letadla na našem území. Potřetí to pak bylo tehdy, kdy jsem navrhl Františka Fajtla do komise, která odjela v roce 1967 do Kanady, aby tam "představovala" naši zemi při vyšetřování nehody čs. letadla v Ganderu.
Z úst Františka Fajtla a jiných letců, včetně letců, kteří bojovali na frontách druhé světové války, znám mnohé, o čem pan Šefl jen může tušit. Mám zcela jasný a vyhraněný postoj k tomu, jak pohlížet na to, že tento válečný hrdina byl neprávem obviněn z úkladů proti republice, když předtím za ni nesčíslněkrát nasazoval život ve vzdušných bojích. Do náležitých souvislostí jsem také ale schopen postavit i fakt, že byl rehabilitován a povyšován už v roce 1965, (že žádná rehabilitace nemůže nahradit ztracené roky vím z vlastní zkušenosti!), že v roce 1969 už mohl vydat třetí vydání své knihy "Sestřelen", v roce 1974 pak knihu "První doma", v roce 1980 "Vzpomínku na padlé kamarády", v roce 1984 knihu "Podruhé doma", v roce 1987 pak knihu "Boje a návraty". Jestli psaní a vydávání knih, účast na práci orgánu státního odborného dozoru v civilním letectví lze zahrnout pod pojem "živoření", pak asi nežijeme ve stejné zemi a nepoužíváme stejný jazyk.
To vše, o čem píši, se, vážený pane Šefle, odehrálo v období komunistického režimu, který vůči Františku Fajtlovi ukázal nejen svou krutou tvář, ale i schopnost odstraňovat neprávem spáchané křivdy a zmírňovat jejich důsledky! A jejich zmírňování jsem i já ( a nebyl jsem sám) považoval za svou morální povinnost , i když Vy osobně asi toto celé období i veškeré naše chování a jednání považujete za naše selhávání! Jak se zdá doba Babylonu není tak příliš vzdálená! Ale "tam kde kdysi byl Babylon, je dnes holá pláň"- o tom nás už dávno poučoval, tuším, Karel Gott! Snažme se nedostat se do podobných nesnází, jako se dostali Babyloňané! A dávejme slovům jejich pravý smysl!
Brno, 15.8.2007, vysloužilý vojenský letec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama